První zkušební těleso před vyrobením spoje.
U nás v laboratoři zatím pomalu ale jistě pokračovala výroba zkušebního tělesa. Ve dřevě a v ocelových plátech už byly vyvrtané díry, tak jsme se pokusili celý spoj dát předevčírem pěkě dohromady. Vzal jsem si do ruky kolík a zkusil ho cvičně prostrčit otvory ve dřevě a v ocelové desce. (Měl bych předeslat, že princip kolíkového spoje je v tom, že se kolíky zatlučou do otvorů ve dřevě, které jsou menší, zatímco otvory v ocelovém plechu jsou zase větší, aby se to lépe dávalo dohromady) Ale tady něco nehraje. Dřevem kolík prostrčím bez námahy a do díry v desce se nechce vejít. "Že si Bertil přehodil výkresy?", napadlo mě s hrůzou "No jasně, on přece neumí anglicky, tak asi nepoznal, co je výkres pro dřevo a co pro ocel. Průšvih." Ale to už Bertil zarážel kladivem kolíky do vzorku až to zvonilo. "Asi to vůbec netuší, ale vynalezl nový typ spoje ocel-dřevo.", napadlo mě ještě když jsem běhal po chodbě a sháněl tlumočníka. Když jsme se vrátili, všechno se vysvětlilo. Všechno bylo vrtané stejným vrtákem ... takže taková katastrofa to zase není a navíc ten spoj vypadá docela bytelně. (Když uvážíme, že to je padesát kilo železa v šedesáti kilech dřeva, tak bych si to ani na nohu nechtěl nechat spadnout.)
Další fáze bylo dovézt vzorek ke zkušebnímu rámu a upevnit ho tam. Šrouby tři centimetry v průměru mě tak nevyděsily jako ten klíč. Viděli jste někdy velký momentový klíč? Myslím tím opravdu velký klíč s dvoumetrovou rukojetí.
Myšlenka byla jednoduchá, povolit šrouby, upevnit vzorek a utáhnout šrouby. Ale nějak to nešlo a muselo přijít na řadu takové to zařízení s rukojetí a s kotoučem, co z toho lítají jiskry a dostali jsme každý jako suvenýr hrst horkých krásně hladce rozřezaných šroubů a matic.
"Není divu", uvědomil jsem si při pomyšlení, že šrouby někdo dotahoval tím klíčem, "že jsou všechny závity stržené."
Tak vypadal vzorek přimontovaný k rámu.
Ono vůbec v laboratoři je spousta veškerého nářadí v různých velikostech. Třeba včera jsem narazil na metrový šroubovák. Představa, že s tím dva chlapi dotahují nějaký megašroub mě natolik rozveselila že jsem to přišel ukázat Bertilovi. Významně jsem na šroubovák poklepal a zřetelně vyslovil: "Big screwdriver." Bertil se shovívavě usmál, jako že jsem asi ještě neviděl šroubovák a zvedl ze země třímertovou ocelovou tyč ze všeho nejvíc připomínající kopí s plochým hrotem na konci. Na co tohle asi mají, jsem se raději už neptal.
V pátek jsme osadili měřící přístroje a zkušební těleso se málem celé ztratilo za kilometry drátů.
Žádné komentáře:
Okomentovat