První disciplínu jsem strávil částečně ve škole a částečně nad hrncem* Z toho, co ale vím, je hokej v podání finčechů náramná legrace. Někteří ho dokonce umí i trochu hrát (třeba Jája). Už se moc těším, až to uvidím na vlastní oči.
*Víte jak dlouho se vaří finské nudle? Pekelně dlouho. To bude těma polárníma slepicema, protože i vajíčka se prý vaří dvojnásobek času než u nás.
Sauna
Po hokeji je moooc příjemné zajít si do sauny. Tentokrát jsme si vyzkoušeli saunu chemické fakulty někde v Arabii (tak se tady jmenuje jedna čtvrť, ale žádné araby jsem v ní bohužel nepotkal). O co byla budova školy ošklivější, o to byla sauna hezčí uvnitř. Když jsem tam vtrhnul, probírala se zrovinka nějaká těžká věda. Znáte to ... většina těch lidí jsou doktorandi nebo jiní výzkumníci a té věci, co dělají rozumí prakticky jenom oni v okruhu nejbližších dvou kontinentů. O to je potom zajímavější se pokusit to někomu vysvětlit. Já jsem ale například zjistil, že má "analýza polotuhého chování spojů ocel-dřevo", když se popíše jako "zatloukání hřebíků", nečiní nikomu problémy.
Cestou ze sauny na další disciplínu si někteří protahovali tělo. Mě stačilo seběhnout zasněžený kopec (ha ... kde se vzal ve Finsku kopec?) v polobotkách. Na fotce je Láďa předvádějící polárního netopýra.
Hospoda
A v hospodě se zase začala probírat věda ... takže z toho měli všichni potom docela těžkou hlavu.
Oleg a jeho těžká hlava
Jája a jeho těžká hlava
Věruška a její těžká hlava
Žádné komentáře:
Okomentovat