pátek, února 18, 2005
Jak se žije ve skleníku
Chce-li někdo v Helsinkách vidět tropickou květenu v polovině února, může si pustit výpravný film, otevřít atlas rostlin nebo navštívit botanickou zahradu kousek za nádražím. Zvolil jsem třetí variantu nedlouho po tom, co mi Outi poslala elektronickou pozvánku. Outi je Finka pořádající většinu společných akcí ESN (Erasmus Student Netvork) HYY (Helsingin Yliopisto Ylioppilaskunta). Nepřetržitě zasypává studenty pozvánkami na různé akce jako vaření finských jídel, exkurze do finského rádia nebo čokoládovny, výlet do Stockholmu, Talinu nebo Petrohradu, prohlídka muzea nebo botanické zahrady nebo pouhými informacemi, co je kde ve městě k vidění. Většině událostí šéfuje sama a dělá to oprvdu dobře. Někdy ji podezřívám, že nedělá nic jiného, než píše emaily a organizuje různé akce a atrakce. Vůbec mě ani nepřekvapilo, když jsem ve sklenících zjistil, že tam Outi pracuje a dělá průvodce pro návštěvníky a doma si zkouší pěstovat různé vzácné kytky. Prostě finský brouk pytlík se jmenuje Outi. A to jsem zapomněl říct, že se ve volném čase učí česky. Takže mě přivítala: "Ahoj, Petr !"
Skleníky nejsou ani moc velké ani moc malé, ani příliš uchvacující, ale taky nejsou nudné. Najdete tam všechno, co by si člověk mohl přát. Když se chcete najíst, stačí očesat nějaký ten citrus, potom vylisovat z kakaovníku kakaové máslo a prášek a máte i čokoládový zákusek ke kávě, kterou si sklidíte z kávovníku vedle. Že nemáte nádoby na vaření? S vydlabanou dýní se dají dělat zázraky. A teď koupel. V jezírku s lekníny se můžete krásně namydlit štávou z Aloe, vydrbat houbovitou travinou připomínající okurku, vlasy si umýt výtažky z Jojoby a namazat se krémem z Teatree (nebo jak se to jmenuje). Na leknínovém listu je možné i posedět, protože udrží dospělého člověka. Na vonění tam mají speciální místnost, kde najdete vše potřebné od Jasmínu po Pelargonie. A večer je možné si sednout ve stínu banánovníku a pozorovat rosnatky při lovu hmyzu. Chybí vám sklenka něčeho ostřejšího? Hned vedle roste Agáve ... tak jen trochu snahy a máte tequilu. Když vás omrzí zelená barva, stačí obrat opuncii o unikátní hmyz žijící jenom na ní, kerý je zároveň jediným zdrojem karmínové červeně na světě. A není nic krásnějšího než pozorovat egyptské posvátné lekníny, když se v noci začnou otevírat. Takový leknín je první noc bílý, potom se zavře i s hmyzem, který ho tam opylovává celý den a když se druhou noc otevře, je růžový. Třetí noc se už neobjeví. Když jsem si uvědomil, že to je vlastně nejlevnější ubytování v Helsinkách (studenti helsinské univerzity tam mají vstup zadarmo), řekl jsem to hned Martině, ale moc jsem nepochodil. Prý tam není internet
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)



Žádné komentáře:
Okomentovat